Další zastávkou na okružní jízdě byla půlmilionová Poznań. Metropole Velkopolského vojvodství leží na řece Wartě asi 440 km od Prahy a nejlepší cesta autem sem vede, pokud si paradoxně zajedete dalších 120 kilometrů přes Německo. Inu, Polsko se může pyšnit lecčím, ale hustá a kvalitní dálniční síť to opravdu není.
 |
| Poznaň v roce 1617, zdroj: Wikicommons |
Podle legendy žili v dávných dobách tři mladí bratři - Čech, Lech a Rus. Jednoho dne se rozhodli, že se vydají každý svoji cestou do světa na zkušenou. Dohodli se, že se znovu setkají, kde se rozešli, až dosáhnou určitého věku. Jak řekli, tak se také stalo. Lech založil nedaleko uprostřed hustých lesů Hnězdno a usadil se tam. Jednoho dne vyrazil na lov. Byl podzim a chtěl si připravit zásoby na zimu. Lov byl velmi úspěšný a hradní pán se vracel domů se svoji družinou a plnými vozy kořisti. Náhle uslyšeli dusot kopyt a s obavou si pomysleli, kdo jiný než oni by mohl beztrestně lovit v knížecích lesích. Připravili se tedy na setkání s loupeživou bandou. Připraveni k bitvě vyčkávali, až budou neznámí vetřelci na dohled. Záhy vyjela skupina válečníků na mýtinu. Vypadali hrozivě a byli plně ozbrojeni. Členové knížecí družiny napjali tětivy luků a připravovali se na souboj. Když se přiblížili natolik, že byly rozpoznat jejich tváře, Lech radostně zdvihnul ruce nad hlavu a vykřikl: "Ruse, Čechu, bratři moji milovaní!" Propuklo obrovské veselí. U blízké řeky rozbili tábor, zapálili ohně a hodovali dlouho do noci. Na památku šťastného shledání se rozhodli na onom místě založit město Poznaň, což odvozeno od polského "poznać" a znamená doslova místo shledání.
Historici tak romantičtí nejsou a mluví o tom, že známky prvního osídlení pocházejí z doby kamenné, leč podrobnější informace máme až z 8. a 9. století, kdy na soutoku řek Warta a Cybina stálo opevněné hradiště. Dnes je tu Katedrální ostrov, neboli Ostrow Tumski (ano, ten ve Vratislavi se jmenuje stejně). Doba největší slávy přišla v 10. století, kdy byla Poznaň centrem mladého Polského státu. Piastovci si ji zvolili jako svoje sídlo a v roce 968 zde vzniklo první Polské biskupství. Je pravděpodobné, že se kníže Mieszko nechal o dva roky dříve pokřtít právě zde, čímž celé Polsko přijalo křesťanství jako státní náboženství. Kolem roku 1000 byl však církevní význam Poznaně zastíněn vznikem arcibiskupství v blízkém Hnězdně. Poté, co město poničil při svých výbojích český kníže Břetislav I. a hlavní město bylo přesunuto do Krakova, začala sláva Poznaně na dlouhá staletí upadat, ačkoli ekonomický význam si udržela.
 |
| Zdroj: Wikicommons |
Koncem 12. století zde stále byla v podstatě jen pevnost na Tumském ostrově a přilehlé městečko s mnoha řemeslnými dílnami a obchodníky. V roce 1249 si kníže Přemysl I. Velkopolský zvolil Poznaň jako svoje sídelní město a začal se stavbou hradu. Bylo mu také povoleno zde založit město, jehož půdorys se v podstatě zachoval do současnosti. Hrad stával na východním konci města, které tvořilo náměstí (dnešní Rynek) a přilehlé uličky dnešního Starého města. Ve 14. a 15. století se Poznaň ocitla na významné obchodní stezce spojující Krakov s Baltským mořem. Proudily tudy kožešiny, drahé látky, sůl, koření a jantar. Největší rozkvět však město zažilo v 16. století, kdy se stalo centrem kultury, vzdělanosti, obchodu a řemesel, druhým nejdůležitějším po Gdaňsku.
V roce 1611 zde byla založena Jezuitská kolej. Poznaň sice ztratila svůj politický význam, ale rozvíjea se hospodářsky. V dalších staletích město patřilo Prusku, Německému císařství a nakonec 2. Polské republice. Za nacistické invaze byla Poznaň obsazena během prvních 10 dnů války a Heinrich Himmler zde přednesl v roce 1943 první otevřený projev o "konečném řešení židovské otázky". Na konci války bylo město osvobozeno Rudou armádou, což ho s konečnou platností uvrhlo do sovětské sféry vlivu.
Dnes je Poznaň se důležitým obchodním centrem a také dopravním uzlem na poloviny cesty mezi Berlínem a Varšavou. Díky zachovalému centru je také častým cílem turistů. O tom, co je sem přivádí příště.
