Geamana, vesnice utopená v jedovatém jezeře

Zdroj: Abrudinfo.ro

Vypouštění toxických odpadů jen tak do přírody je zvyk nehezký, leč bohužel v nedávné historii poměrně rozšířený. Jednou z varujících památek na časy, kdy se na ekologii nehrálo, je vesnice Geamana v rumunské župě Alba. Původně měla úplně zmizet z mapy, ale diktátoři míní, život mění.
Malebná vesnička doplatila na objevení velkých zásob mědi v nedalekém okolí na konci 70. let. V Rumunsku probíhala rozsáhlá industrializace a ekonomika byla na vzestupu. Kolaps a hladová 80. léta ještě nebyla ani na dohled a zářné budoucnosti se muselo jít naproti. V souladu s radostným budováním Ceaucescu neviděl horskou vesnici, ale ideální místo pro jezero na zachytávání toxického odpadu z výnosných dolů. V roce 1978 se začalo horečně pracovat. Byly otevřeny doly Rosia Poieni a v údolí se začala vařit jedovatá polévka z kyanidu a dalších chemikálií. Vystěhováno bylo asi 400 rodin, pro které měla být postavena nová vesnice asi 7 km od té staré. Nakonec byli přestěhováni přibližně 100 kilometrů daleko a obdrželi jen mizernou kompenzaci. Dodnes se nevyřešilo to, že byl zatopen i hřbitov a o ostatky předků vystěhovaných vesničanů se nikdo nestaral. Z vesnice téměř nic nezbylo a z jezera hýřícího všemi barvami trčí jako smutné memento kostelní věž. Tam, kde bývaly okolní kopce nad vsí zůstalo několik domů.

Měděné doly Rosia Poieni v Apusenských horách jsou v současnosti největší v Rumunsku a produkují kolem 10 000 tun mědi ročně. Zdejší zásoby představují přibližně 65% rumunských rezerv. Na kopcích okolo Geamany dodnes přebývá asi dvacet lidí, kteří se odmítli vystěhovat. V toxickém prostředí a bez infrastruktury.