Sovětská radiace je ta nejlepší na světě

V prosinci 1986 byla pod jádrem zničeného černobylského reaktoru objevena hromada roztaveného paliva, betonu a písku. Tehdy k ní byla spuštěna kamera, která hmotu nafotila. Podle jejího tvaru vzniklo pojmenování "sloní noha". Šest měsíců po katastrofě byla ještě velmi horká a vyzařovala 100 000 rentgenů za minutu. To je dávka, která by člověka do minuty zabila. Tak vznikl její druhý název - medúza. Dnes je její radiace asi desetkrát menší, přesto jde podle vědců o jednu z nejnebezpečnějších věcí na světě a předpokládá se, že bude radioaktivní dalších 100 000 let.

Když byla sloní noha prozkoumána, byly ve vzorcích objeveny zcela neznámé krystalické elementy, později nazvané černobylit. Odborně řečeno se jedná o technogenní krystalický nerost skládající se z pevného roztoku křemičitanu zirkoničitého s vysokou příměsí uranu.
Ač se to zdá být nemožné, nebo přinejmenším velmi riskantní, několik smrtelníků se k této struktuře odvážilo přiblížit, aby pořídili snímky. Nejznámější z nich je bezesporu Artur Korneyev, jaderný inženýr původem z Kazachstánu. Tento muž byl vystaven větší radiaci, než kdokoli v historii a přestože se to může zdát nepravděpodobné, je stále naživu. Do Černobylu přišel krátce po nehodě a rozsahu škod ve čtvrtém bloku rozumí víc, než kdo jiný. Jeho úkolem bylo najít zbytky paliva uvnitř sarkofágu a určit úroveň radiace, aby se omezila expozice ostatních pracovníků. Obrovské množství radioaktivních částic rozprášených při výbuchu totiž pocházelo z pouhých asi pěti tun paliva v reaktoru. Zbylých 200 tun zůstává v útrobách zničených budov. Likvidátoři při odklízení sutin nacházeli kusy paliva poměrně často. Podle Korneyeva je "někdy odklidili lopatou, jindy jen odkopli na stranu".
Korneyevův snímek sloní nohy pořízený samospouští vzniknul v roce 1996. Zrnitost fotografie a celkově strašidelný vzhled je dílem vlivu radiace na film. Přibližně ve stejnou dobu, kdy snímek vznikl byl Korneyev jedním z prvních, kdo začal západní experty upozorňovat na nevyhovující stav sarkofágu. Následně se představitelé G7 dohodli na financování nového sarkofágu New Safe Confinement - NSC, který by měl být dokončen v roce 2017. Na jeho plánování se spolupodílel.
O jeho současném životě není příliš známo. Ještě před dvěma lety pracoval na projektu NSC a žil ve Slavutychi. Trpěl šedým zákalem a dalšími zdravotními problémy způsobenými radiací. Lékaři mu zakázali pracovat uvnitř elektrárny z důvodu těžkého ozáření, presto rád vtipkuje, že "Sovětská radiace je ta nejlepší na světě."