Urbanistická utopie v Jerevanu - realizace růžového města

Jak již bylo řečeno, vize Howardova zahradního města nemohla být v Jerevanu uskutečněna úplně "do puntíku", protože se stavělo v již urbanizované lokalitě. Přesto zůstalo mnoho aspektů zachováno. Tamanyanův "General plan of Yerevan" se zhmotnil ve čtvrti Kentron, na kterou se podíváme od středu po prstence.

Pohled z 50. let

Pomyslným středem je Náměstí republiky, dříve Leninovo, které je křižovatkou ulic Abovyan, Nalbandyan, Amiryan, V. Sargasyan a bulváru Tigran Mets. Práce na něm začaly v roce 1926 stavbou Lidového komisariátu pro zemědělství a Úřadem vlády s hodinovou věží. Později přibyla budova Pošty, Ministerstva dopravy a komunikací, Muzeum historie a Národní galerie, na kterou navazuje jedna z největších jerevanskch atrakcí - zpívající fontána. Dechberoucí show se zde koná od jara do podzimu každý večer. Hraje se klasická hudba, rock, pop i jazz a bývá tu doslova hlava na hlavě.

Jako poslední byl postaven hotel Armenia, dnes Marriott. Finální podoby se náměstí dočkalo v 50. letech a samozřejmě na něm nemohla chybět socha Lenina. Stávala v jižní části, důmyslně umístěna tak, aby na ní sluneční paprsky dopadaly po co nejdelší část dne. Prý se jednalo o jedno z nejlepších vypodobnění revolucionáře vůbec. A že bylo v Sovětském svazu s čím porovnávat. Celé náměstí je vystavěno v unifikovaném stylu, který je kombinací tradičních arménských prvků a socialistického realismu. Na stavbu byl použit růžový arménský tuf, což dalo Jerevanu přezdívku "Růžové město". Výzdoba odkazuje na tisíciletou tradici zdejších kameníků. Najdeme zde tradiční ornamenty, klasické linie, oblouky a podloubí, to vše v režii sovětské monumentálnosti.
Pokud se z Náměstí republiky vydáme ulicí V. Sargasyan, kterou tvoří park s několika fontánkami, kde místní s oblibou hrají šachy, po chvíli se před námi otevře zelené prostranství. Z jedné strany přechází ulice v Children's park, z druhé v English park. Children´s park připomíná ztichlou komorní pouť. Jsou zde porůznu rozmístěné omšelé atrakce, které vypadají, že zažily lepší časy, leč stále slouží. English park na druhé straně ulice je nejstarším ve městě a u centrální fontány se často fotí

svatebčané. Pro nás těžko pochopitelný zvyk zvěčňovat se ve svatební den u památek se táhne jako červená nit od Kyjeva po Vladivostok. Jen pár kroků za parkem začíná "okružní ulice" Khaniyan, která nás záhy zavede na další zelené prostranství, park Vernissage. Zde se každou sobotu koná trh s uměním pod širým nebem. Podél celé ulice leží zelený pás Circular parku, stejně jako v návrzích zahradních měst sira Howarda. Půjdeme-li podél něj, mineme mnoho restaurací, kaváren a stánků džusy mixovanými přímo před vámi. Nakonec dojdeme na France square. Jak už to tak bývá, najdeme zde další park, tentokrát ohraničený na jedné straně Arménskou operou a dalším parkem, uprostřed přetnutý křižovatkou a na druhé straně zakončený fenomenální stavbou Cascade.
Gigantické schodiště spojuje Kentron se čtvrtí Monument. Inspirací byl Tamanyanův plán, který počítal s propojením rezidentních čtvrtí a centra města. Představoval si zelené plochy, zahrady a vodopády, nicméně jeho myšlenka nadlouho zůstala jen na papíře. Oživil ji až na konci 70. let Jim Torosyan projektem Cascade. Použil Tamanyanův plán jako základ, který uchopil po svém. Využil vnější schodiště jako základní linku spojující centrum se severní částí města a přidal mnoho vnitřních eskalátorů, protože nechtěl dosáhnout jen spojení, ale i snadné dostupnosti. Uvnitř vytvořil mnoho místností, ve kterých je dnes Cafesijan Center of Arts. Zvnějšku je několik ploch s jezírky, fontánkami a také mnoha uměleckými díly, které odkazují na arménskou historii a kulturní dědictví. Shora je nádherný výhled na Jerevan a při troše štěstí je vidět i Ararat v dáli. Pod komplexem se rozprostírá park pojmenovaný po otci Jerevanu, Alexandru Tamanyanovi. Socha tvůrce, který se opírá o stůl a nahlíží do svých plánů je pravděpodobně jediná na světě.

 Okružní ulice Khaniyan, která se v průběhu cesty změnila jméno na Moskovyan odtud pokračuje pořád stejným obloukem, znovu se přemění na Martiros Saryan a zavede nás zpět na zelené prostranství Shahumyan parku, který sousedí s Náměstím republiky.

Předchozí článek