Pravěká observatoř pod arménskými horami

V samém srdci Kavkazu, asi 200km na východ od Jerevanu, v arménské provincii Syunik se nachází vskutku záhadné místo. Na rozlehlé náhorní plošině, ve výšce 1770 metrů neznámá civilizace seskupila před 8000 lety přes dvě stovky menhirů do podivných řad, táhlých oblouků a kruhů. Některé z nich měří až 3 metry a váží kolem 10 tun. Zorats Karer, původně Karahunj – v překladu „Kamenný kalendář“ je podle všeho nejstarší observatoří na světě. Oblasti se říká také Arménské Stonehenge, ovšem daleko známější anglické megality jsou o 3500 let mladší. Dokonce i nejstarší doložená civilizace na naší planetě, Sumerská říše, se objevila až 2000 let po tajemných arménských stavitelích. O Sumerech se dodnes neví, odkud přišli, ale lebky arménského typu byly nalezeny i na území jejich říše. Možná odpověď na otázku, odkud jsme přišli a kde je kolébka lidské civilizace leží někde mezi vysokými horami a nekonečnými údolími, pečlivě skryta uprostřed nádherné a divoké kavkazské přírody. 

Kde se vůbec vzal názor, že se jedná o observatoř? V některých menhirech jsou vytesány pravidelné kruhové otvory o průměru kolem 5 centimetrů. Míří na všechny světové strany, ale u několika z nich bylo prokázáno, že jsou nasměrovány do míst, kde se v době arménských učenců nacházelo souhvězdí Labutě. Některé kameny dodnes ukazují jarní a podzimní rovnodennost. Ví se, že stavitelé menhirů věděli, že Země je kulatá a znali její poloměr. Kde přišli lidé mladší doby kamenné k těmto informacím nedá spát mnoha vědcům a lovcům záhad. Paris Herouni, který vedl výzkumy v Karahunj v letech 1994 – 2001 tvrdí, že zde byla před 7500 lety observatoř, pradávná univerzita a chrám zasvěcený bohu slunce Ari. Podle něj staří stavitelé znali Merkur, Venuši, Mars, Satur a Jupiter. Věděli o sluneční soustavě 6000 let před Koperníkem a Galileem. A také upozorňuje na jistou podobnost mezi slovy „Stonehenge“ a „Karahunj“. Nejrozsáhlejší výzkum provedli vědci z mnichovské univerzity v roce 2000. Pod centrálním kruhem z kamenů bez otvorů mimo jiné objevili hroby. Posléze došli k závěru, že se o žádnou observatoř nejedná a v zapadákově poblíž okresního města Sisian se nachází pouze pohřebiště kultury ze střední doby bronzové. Pomyslný most mezi světem živých a mrtvých. Ať tak či onak, určitě se vyplatí při toulkách Arménií toto záhadami opředené místo neminout.

Historické pozadí poloviny šestého století před naším letopočtem
Lidé již asi 3000 let využívali zemědělství, o něco kratší doba uplynula od domestikace prvních zvířat a také uběhlo přibližně 1500 let od založení Jericha. Lidé přestali být závislí na tahu lovné zvěře a mohli se trvale usazovat. To dalo vzniknout nové společenské hierarchii, která nebyla založena na rovnostářském přístupu lovců - sběračů, ale na nových mocenských principech. V českých zemích se objevuje kultura s lineární keramikou.