Jablka pocházejí z Kazachstánu

Jablka jsou tak všudypřítomná a všední, že nijak neponoukají k zamyšlení o tom, že jako každá věc na světě odněkud pocházejí. Dnes máme po celém světě přibližně 20 000 odrůd, což je v ostrém kontrastu s pohými dvěma komerčními odrůdami banánů a jednou odrůdou kiwi. Většina se však během stovek a tisíců let kultivace, šlechtění a náhodného křížení vyvinula z jedné jediné divoce rostoucí odrůdy. Tou je Jabloň Sieversova, která pochází ze středoasijských pohoří jižního Kazachstánu.V kazaštině se jablko řekne "alma", což se take odráží v názvu bývalého hlavního města Alma Ata (Almaty), v překladu otec jablek.


A. Durer, Adam a Eva

Dlouhá cesta jablek z podhůří Altaje na náš stůl začala v roce 328 př. n. l., kdy Alexandr Makedonský přivezl jablka do Makedonie ze svého tažení. Tam byla šlechtěna a dokonce i roubována. Díky římským legiím se brzy rozšířila dále do Evropy, kde se zimní jablka stala díky jednoduchému skladování po staletí důležitou součástí jídelníčku. Po dobytí Anglie normany v roce 1066 se do ostrovního království dostaly nové odrůdy a take obliba cideru. Servíroval se často k jídlu místo vody, přičemž dětem se podával zředěný. Jeho obliba byla tak vysoká, že se občas používal jako platidlo. Zatímco kolem roku 1200 se v Normandii pil jen když byl nedostatek piva a vína, o dvě století později již těmto nápojům směle konkuroval. V 17. století dorazila jablka spolu s kolonisty do Ameriky, kteří si je přivezli především na výrobu cideru. V následujících stoletích jejich obliba strmě stoupala a dnes jsou po citrusech a banánech nejrozšířenějším ovocem na světě.

Jablka mají také velký mytický význam a objevují se v literatuře snad ze všech druhů ovoce nejčastějí. Začala kvůli nim Trojská válka a termín "jablko sváru" se používá dodnes. Jablko poznání, jak ho známe z příběhu o Adamovi a Evě, se v originálních textech Bible neobjevuje. Hovoří se v nich pouze o nespecifikovaném ovoci. V pozdějších verzích se objevují různé verze toho, jaké ovoce nešťastný pár vůbec jedl. Mohly to být fíky, olivy, meruňky, olivy, grapefruity i granátová jablka. Zmínka o jablku, jakožto ovoci ze stromu poznání se objevuje až ve 12. století. Spekuluje se o tom, že šlo o chybu v překladu z latiny, protože slovo malus označuje jablko i zlo. V roce 1504 vyobrazil Albrecht Durer poprvé Adama a Evu s jablkem a další umělci ho následovali.