Kterak sovětská propaganda překonala Járu Cimrmana

Dostala se mi do ruky skvělá kniha. Jmenuje se "Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích" a jak název napovídá, podává svědectví o tom, kterak je sovětský člověk odnepaměti hybatelem pokroku. Na první stránce se na čtenáře směje Stalinův citát: "Zejména mládež musí znát dějiny vědy", přičemž k jejich poznání slouží následujících šest set stran, které poskytují alternativní výklad dějin z roku 1954. Ono pověstné rozdojení kozla a hrdinný horník Stachanov, který za směnu narubal 3 vagóny uhlí téměř holýma rukama, jsou jen třešničkou na dortu. Zapomeňte na to, co vám ve škole nakukali o vývoji lidstva od vynálezu kola po raketovou techniku, protože všechny důležité objevy pocházejí z matičky Rusi. Pokud jste v učebnicích dějepisu četli něco jiného, je to tím, že západní dějepisci jsou podlí a neschopní rádoby vynálezci ještě podlejší. Neštítí se zatajovat, zamlčovat, přisvojovat si Ruská prvenství a co hůř, dokonce s nimi běhají na patentní úřad.

"Vasilij Dubinin spolu se svými bratry získal kerosin ve velkém roku 1823 v závodě na destilaci nafty, vystavěném u Mozdoku. Zachovaly se nákresy přístrojů a popis výrobního postupu v tomto prvním kerosinovém závodě na světě. Přesto v Německu tvrdili, že kerosin získal z nafty poprvé německý učenec Reisenbach, ačkoli jeho práce byla uskutečněna až teprve roku 1830 a byla provedena pouze v laboratorním měřítku.
D. I. Mendělejev navrhl v roce 1870 konstrukci aperiodicky účinkujícího přístroje na destilaci nafty. Firma Nobel použila tohoto vynálezu, přičemž se ani náhodou neprořekla o jeho skutečném autorovi."

"Elektrické světlo nám již dávno nepřipadá jako něco neobyčejného. Jediným otočením vypínače vrací se nám do pokojů den, který již skončil. Zatlačujeme tmu paprsky nádherných svítidel a s vděčností vzpomínáme těch, kdo přinutili elektřinu, aby zrodila světlo.
Elektrické světlo se zrodilo v laboratoři petrohradského akademika Vasilije Vladimiroviče Petrova, velikého fysika své doby. Při zkoumání účinků elektrického proudu ohromné baterie článků, již sám sestavil a jež byla svou kapacitou na svou dobu rekordní, provedl Petrov tento pokus: připojil na baterii dvě tyčinky z dřevěného uhlí a spojil je. Zablýskla se jiskra. Petrov nepatrně vzdálil uhlíky od sebe, takže mezi nimi zůstala malá mezera. Avšak jiskra nezhlasla, nýbrž přeměnila se v oslnivě jasný plamen, tvořící zářící můstek mezi uhlíky. Tak byl dne 23. listopadu 1802 objeven elektrický oblouk."

Kromě kapitol o úspěších v chemii, fyzice, zemědělstí, botanice, astronomii a genetice je velký prostor věnován také letectví.

"Historické doklady nám vypravují, že pokusy podmanit vzduch a vzletět nad zemi činili naši předkové už v dávných dobách. V dobách Ivana Hrozného "prosťák Nikitka, bojarského syna Lupatova nevolník", zrobil křídla a létal na nich v Alexandrově Lhotě za velikého sběhu lidu."

"Možajskij dokončil montáž letadla s pomocí několika mistrů v Krasném Sele u Petrohradu v létě roku 1882. Tam bylo také letadlo zkoušeno pod vedením mechanika Ivana Golubeva. Po rozběhu ze zvláštního nakloněného můstku, který usnadňoval odpoutání stroje od země, vzneslo se letadlo do vzduchu a přeletělo přes pole. Stroj těžší než vzduch, vybavený motory a řízený lidskou rukou, vykonal první vzlet na světě. Nedopatřením mechanikovým se u letadla až na zemi polámalo křídlo."

"Boris Nikolajevič Jurjev, nyní řádný člen Akademie věd SSSR, začal svou práci na helikoptéře roku 1909. Brzy potom postavil Jurjevovu helikopteru studentský vzduchoplavecký kroužek Žukovského  byla předváděna na mezinárodní letecké výstavě roku 1912, kde Jurjev za ni dostal zlatou medaili."

Na závěr něco z poselství knihy slovy autora: "Kniha si vytkla za úkol provést čtenáře vznešenými síněmi klenotnice ruské vědy, seznámit ho s neocenitelnými skvosty vědeckého tvoření, potvrzujícími prvenství Rusů ve vynálezech a objevech. Přes značný rozsah knihy není přehled ruských vynálezců a objevů ovšem úplný. Sovětská věděcká veřejnost si dává velikou práci, aby odhalila zahraniční lži a a aby odkryla dějinnou pravdu o prvenství ruské vědy a techniky. Archivní výzkumy nám denně přinášejí nové doklady tohoto prvenství. Není pochyby, že ve chvíli, kdy tato kniha vyjde, bude počet těchto dokladů ještě mnohem vyšší.